Varování obyvatelstva
Jednotný systém varování a vyrozumění je v ČR budován od roku 1991. Systém tvoří síť poplachových sirén, které zabezpečují bezprostřední varování obyvatelstva, a dále pak soustava vyrozumívacích center, soustava dálkového vyrozumění (doprava signálu a informací mezi vyrozumívacími centry), soustava místního vyrozumění (infrastruktura pro ovládání poplachových sirén a vyrozumění osob). HZS ČR má rovněž právo vstoupit do sdělovacích prostředků a informovat obyvatelstvo prostřednictvím televize a rozhlasu.
Obyvatelstvo je v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováno především prostřednictvím varovného signálu „Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. Po tomto signálu bezprostředně následuje mluvená tísňová informace, kterou se sdělují obyvatelstvu údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a opatření k ochraně obyvatelstva. K poskytování této tísňové informace se využívá i koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace.
Obyvatelstvo může být následně informováno i sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, místním rozhlasem), tzv. mluvícími sirénami, vozidly složek integrovaného záchranného systému nebo jiným způsobem o tom, co se stalo a co se má v takovém případě dělat.
Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat je „Požární poplach“, který slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty.
První středu v měsíci probíhá na celém území republiky akustická zkouška provozuschopnosti celého systému varování a vyrozumění. Ve 12.00 se sirény rozezní zkušebním nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund, u elektronických sirén jsou občané vyrozuměni také hlasově.
V současné době se v působnosti Hasičského záchranného sboru ČR nachází více než 5 000 sirén (z nichž většinu je možné dálkově ovládat), které pokrývají 85 % území ČR varovným signálem.
Existuje několik typů sirén: nejmodernější - elektronické, opatřené hlasovým modulem, elektrické rotační - s přijímačem dálkového ovládání, elektrické rotační ovládané místně tlačítkem. Někde jsou umístěny i místní rozhlasy, které umožňují vysílání varovného signálu i předání hlasové tísňové informace a jsou zařazeny v systému dálkového ovládání.
Provázanost systému varování a vyrozumění s hromadnými informačními prostředky umožňuje včasné a plošné informování osob o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí (živelní pohroma, závažná havárie, teroristický útok apod.).
Co dělat po povodni ?
Nechte si zkontrolovat stav obydlí:
statickou narušenost,
obyvatelnost bytu, domu,
rozvody energií (plynu, elektrické energie),
stav kanalizace a rozvodů vody,
pokud neklesne hladina spodní vody, nečerpejte vodu ze sklepů domů.
Podle pokynů hygienika:
zlikvidujte potraviny, které byly zasaženy vodou,
zlikvidujte polní plodiny, které byly zasaženy vodou,
zlikvidujte uhynulé domácí zvířectvo, které bylo usmrceno povodní,
nahlaste hygienikovi výskyt úhynu cizích domácích a divokých zvířat,
nepijte vodu z místních zdrojů, pokud hygienik vodu jako pitnou neschválil.
Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě stavu nouze si vyžádejte:
(v obcích mohou být zřizována místa humanitární pomoci)
finanční pomoc,
pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky,
potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod,
další potřebné prostředky.
Při obnově studní a zdrojů pitné vody se řiďte pokyny odborníků a zabezpečte:
vyčištění studny a odčerpání znečistěné vody,
chemické ošetření vody ve studni,
laboratorní prověření kvality vody,
povolení od hygienika o používání obnoveného zdroje pitné vody.
Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod:
ohlaste pojistnou událost pojišťovně v souladu s pojistnými podmínkami,
vyhotovte soupis škod, případně je zdokumentujte (fotografie, znalecký posudek, účty, svědectví),
při řešení pojistné události postupujte podle pokynů pojišťovny,
odškodnění obdržíte dle smluvních podmínek po uzavření šetření.
Pokud možno aktivně se zapojte při likvidaci následků povodní:
informace o možnosti zapojit se do obnovovacích prací obdržíte od pracovníků obecního úřadu a dalších pověřených pracovníků,
jednejte s rozvahou, pomáhejte sousedům, starým a nemocným lidem,
dodržujte pokyny územně příslušných správních úřadů,
dbejte dodržování hygienických zásad při pracích na území zasaženém povodní a nechte si řádně ošetřit každé otevřené zranění,
odstranění škod způsobených povodní lze v řadě případů zvládnout svépomocí, nebezpečí z dlouhodobé práce v externích podmínkách nepodceňujte,
odstranění škod způsobených povodní je dlouhodobý proces náročný na materiální, finanční a psychologickou podporu. Vzájemná pomoc a sociální péče o postižené je většinou nezbytná a je vhodné jí co nejvíce využívat.
nálezy nebezpečných látek
nebezpečných látek. Co má občan udělat, aby minimalizoval nebo odvrátil ohrožení svého zdraví i zdraví spoluobčanů?
Pokusíme se Vám dát stručný návod:
1. S čím je možné se setkat
BCHL - bojové chemické látky
OL - otravné látky
2. Jak se chovat k nálezu
věřte vyobrazeným symbolům
nesnažte se poškodit nebo otevřít obal
informujte Hasičský záchranný sboru (HZS) 150 nebo Policii ČR 158
nebo linku tísňového volání 112
zajistěte do příjezdu odborníků, aby s nálezem nebylo manipulováno
3. Kde Vám také mohou pomoci?
V chemických laboratořích HZS, které jsou schopny provádět:
protichemická a protiradiační opatření při haváriích s únikem nebezpečných škodlivin a radiačních havárií,
prevenci ohrožení obyvatelstva nebezpečnými škodlivinami,
výcvik, vzdělávání a rozvoj vlastní odborné činnosti.
Regionální působnost chemických laboratoří:
Chemická laboratoř HZS Plzeňského kraje v Třemošné u Plzně s působností v Plzeňském kraji, v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji,
telefon: 950 320 011, 950 320 162,
Chemická laboratoř HZS Středočeského kraje v Kamenici s působností v hlavním městě Praze, ve Středočeském kraji, v Libereckém kraji a v Jihočeském kraji (kromě okresu Jindřichův Hradec),
telefon: 950 860 011, 323 673 052,
Chemická laboratoř HZS Jihomoravského kraje v Tišnově s působností v Jihomoravském kraji, v kraji Vysočina a v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji,
telefon: 950 620 627, 549 415 692,
Chemická laboratoř HZS Moravskoslezského kraje ve Frenštátu pod Radhoštěm s působností v Moravskoslezském kraji, v Olomouckém kraji a ve Zlínském kraji,
telefon: 950 729 011, 556 806 001,
Chemická laboratoř Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč s působností v Pardubickém kraji a v Královéhradeckém kraji,
telefon: 950 591 373, 466 850 111.
Zásady používání vysoušečů
S jakými způsoby vysoušení se setkáváme
Přirozené vysoušení, tj. vysoušení, při kterém je využito přirozené proudění vzduchu otevřenými okenními nebo dveřními otvory. Je třeba mít však na mysli, že v době po záplavách obsahuje i vnější vzduch velké procento vlhkosti. Tím je přirozené odpařování vlhkosti, oproti normálním podmínkám, výrazně sníženo.
Pro urychlení cirkulace vzduchu mohou být používány různé ventilátory.
K vysoušení jsou velmi často používány různé technické prostředky - vysoušeče. Humanitární organizace a hasiči mají k dispozici několik druhů těchto vysoušečů:
Absorpční (kondenzační) vysoušeče. Při jejich používání dochází ke srážení (kondenzaci) vlhka obsaženého ve vzduchu. Je nezbytné důsledně dodržet pravidla pro jejich používání. Jejich nedodržením je účinnost vysoušečů výrazně snížena.
Horkovzdušné (teplovzdušné) vysoušeče. Většinou se jedná o plynové, naftové nebo různé elektrické zářiče. Zvyšováním tepla vzduchu a zdiva napomáhají k urychlení odpařování vody z konstrukcí. I tady je třeba dbát pravidel k jejich používání.
Existují i jiné druhy vysoušečů (mikrovlnné atd…) Použít je mohou jen odborné firmy. Proto se jimi nebudeme zabývat.
Zásady pro používání absorpčních (kondenzačních) vysoušečů
Na základě dlouhodobých zkušeností považujeme za nezbytně nutné, aby zapůjčování vysoušečů bylo konáno důkladně proškolenou osobou, a to až po osobním zjištění situace přímo na místě. K zajištění optimálního využití vysoušečů je třeba dodržovat následující zásady (jejich nedodržení snižuje účinnost přístrojů a v konečném důsledku se obrací proti obětem záplav):
Před vysoušením je třeba odstranit všechny nečistoty způsobené povodní. Ze zdiva odstranit malbu. Stěny omýt vodou. Je-li nutné osekat omítky, započít s vysoušením až po jejich osekání a odstranění z místnosti.
Zvolit vhodný vysoušeč nebo vhodné množství vysoušečů pro místnost, ve které mají být použity. Každý vysoušeč má jinou kapacitu. Při poddimenzování kapacity dochází ke kondenzaci vlhkosti na stěnách a oknech, při předimenzování ke zbytečné spotřebě elektrického proudu.
Zabránit přístupu vzduchu z jiných místností nebo z venku. Je třeba utěsnit všechny otvory ve vysoušené místnosti tak, aby bylo maximálně zabráněno přístupu přirozeně vlhkého vzduchu do místnosti (po záplavách je vlhkost vnějšího vzduchu obzvlášť vysoká).
Teplotu vzduchu ve vysoušené místnosti udržovat mezi 20-30°C (čím vyšší teplota, tím rychleji dochází k odpařování vlhkosti ze zdiva).
Nevětrat! Do místnosti vcházet jen ze účelem vylití vody z nádobky vysoušeče (obvykle stačí jednou za 12 hodin).
Vysoušeč(e) ve vysoušeném prostoru musí běžet nepřetržitě 24 hodin denně! Jejich vypínáním (přes den větrat, v noci vysoušet) je negativně narušen proces vysoušení a v konečném výsledku nedojde k žádné úspoře elektrické energie!
Je-li dům podsklepen, je třeba zajistit nejdříve vysoušení sklepních prostor. Sníží se tím vzlínání vody do vyšších pater.
Vysoušeče nechat nepřetržitě pracovat v jednom prostoru minimálně 3-4 dny. Pak je možné je přemístit do jiné místnosti. Po navzlínání vody k povrchu zdiva je třeba proces znovu opakovat. Vysoušení je pozvolný a dlouhodobý proces.
Doporučujeme provádět průběžné měření vlhkosti zdiva kvalitními měřícími přístroji. Dobře zaškolený pracovník by měl dokázat určit dobu, kdy je třeba vysoušení pomocí přístrojů ukončit.
Organizace, která vysoušeče zapůjčuje, musí provádět opakovanou instruktáž a kontrolu jejich využívání. Není-li tato zásada dodržována, dochází v mnoha případech ke špatnému používání přístrojů, a tak k navyšování nákladů.
Nejčastější chyby při používání absorpčních (kondenzačních) vysoušečů
Nevyváženost výkonu přístroje, výšky promočení zdiva a objemu místnosti (viz bod 2 předcházejícího odstavce). Je-li místnost vysoká a výška promočení zdiva malá (např. 10 cm), je lépe zvolit raději jiný typ vysoušení.
Nedostatečná utěsněnost místnosti. Netěsná okna, dveře bez prahů, otevřené komínové průduchy apod. jsou cestou pro cirkulaci vzduchu a tak ke snížení účinnosti přístrojů.
Kombinace větrání a „vysoušení“ (den, noc). Jedná se o nejčastější chybu. Vzduch, přes noc zbavený vlhkosti a tak připravený k absorbování vlhka ze zdí, je ráno vyvětrán vlhkým vzduchem z vnějšího prostředí.
Kombinace s horkovzdušným - plynovým vysoušečem. Vedlejším produktem spalování plynu je pára. Je-li ke zvýšení teploty vysoušené místnosti používán plynový horkovzdušný vysoušeč, dochází ke snížení efektu na vysoušení zdiva.
Zásady pro používání horkovzdušných vysoušečů
Jak působí horkovzdušné a sálavé vysoušeče?
Ohřátím vzduchu (zdiva) napomáhají k urychlení odpařování vlhkosti ze zdí. I zde je třeba dodržovat určitá pravidla:
Horkovzdušné vysoušeče je vhodné využívat mimo jiné zvláště tam, kde nelze užít kondenzační vysoušeče.
prostory, které nelze uzavřít (chodby atd.)
příliš velké místnosti
místnosti, kde bylo méně než 20 cm vody apod.
Horkovzdušný vysoušeč nenechávat sálat na zeď z menší vzdálenosti než 70 cm.
Míří-li proud horkého vzduchu přímo na zeď, je nutné vysoušeč přibližně po půl hodině posouvat dál.
Je nutné zajistit větrání do volného prostoru mimo budovu.
Není vhodné používat v jedné místnosti horkovzdušné vysoušeče s otevřeným plamenem a vysoušeče kondenzační. Při spalování dochází ke vzniku vodních par a jejich hromadění v uzavřeném prostoru.
Na co si dát pozor při používání horkovzdušných vysoušečů
Zabránit, aby vzduch z vysoušené místnosti neproudil dál do domu. Je třeba zabezpečit větrání do volného prostoru.
Pozor na rychlé snížení vlhkosti, které může za určitých okolností vést k narušení statiky!
Je třeba dávat pozor na místa, kde je vedena elektroinstalace nebo vodoinstalace (zvláště je-li vedena v plastovém potrubí).
Závěrem upozorňujeme, že žádný „vysoušeč“ není všemocný prostředek, který nám v několika dnech upraví vlhkost zdiva na původní hodnoty. Jejich správným použitím může dojít pouze k urychlení procesu vysychání promočeného zdiva. Je třeba mít na mysli, že se vždy jedná o dlouhodobý proces. Pokud se však rozhodneme vysoušeče používat, je nutné zabezpečit kvalifikované předání potřebných informací a zajistit další, odborné kontroly. Bez nich nelze hovořit o skutečné pomoci.
Použito z publikace Obnova bytových domů po záplavách,
kterou vydalo občanské sdružení ADRA
Kontakty:
o.s. ADRA
Klikatá 90 c, 158 00, Praha 5 Jinonice
tel: 257 090 640
e-mail: adra@adra.cz
http://www.adra.cz
ČKAIT - Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Sokolská 15/1498, 120 00 Praha 2
Tel: 227 090 111
Fax: 227 090 120
e-mail:ckait@ckait.cz
http://www.ckait.cz
WTA - Vědecko-technická společnost pro sanace staveb a péči o památky
Tel: 603 556 560, 606 243 163
e-mail:wta@wta.cz
http://www.cadfactory.cz/wta